Poslední odpočinkový den 2010


Dopoledne před desátou nás na recepci čekal syn paní hospodářky Michal, který nam dělal průvodce po celý den. Na programu jsme měli městečko Boca. Dostali jsme se tam místním dopravou asi za hodinu. Bylo to příjemnější a aspoň jsme měli možnost vidět Buenos Aires v poklidu běžného života. Cesta taxikem je víceméně trochu dobrodružství a jeden nemá nervy na to, aby si vklidu prohlížel okolí.

Boca je nejstarší a nejbarevnější předměstí Buenos Aires a bylo založeno Italskými přistěhovalci a znamená ze španělštiny "ústa" čili "boca" a to z důvodu toho, když se podíváte na mapu Buenos Aires, která připomíná tvar hlavy a právě Boca představuje "ústa".

Domečky jsou postaveny ze dřeva a některé jsou obité vlnitým plechem a vše je natřeno jasnými pastelovými barvami. Čtvrť je vlastně jedna ulice rozdělena do pěti bloků. Uličky jsou plné obchůdku ze suvenýry, galériiemi, restauracemi a sem tam můžete vidět živou ukázku tance - tanga. Měli jsem aspoň příležitost si s takovými tanečnicemi zapózovat. Boca je docela malinká čtvrť, tak jsme se rozhodli se projít někde dále, ale asi po sto metrech nás zastavil nějaký mladík a vysvětlil nám, že pokud nechceme být překvapeni loupežníky a jejich výbavou, tak to raději máme otočit.

Odpoledne jsme se opět vrátili zpět a dali si oběd. Někteří se šli ještě projít do města, někteří odpočívat anebo se ještě naposledy podívat na přejímky, které stále probíhají.

Okolo přejímek jsou již davy dychtivých fanoušků a snaží se jakoukoliv skulinkou vyfotit závodníky nebo techniku. Při každém projetí jakékoliv dakarské techniky, fanoušci spontánně a nadšeně mávají, volají, pískají...