Nedělní siesta na rallye Arras

 - Dakar Zdravím Vás opět z Ataru. Je tu hnusné vedro (ne, to Vás opravdu nechci naštvat :-))) ), tak jsem se uklidil sem do stínu novinářského stanu. Teda my jsme chvíli leželi na kobercích ve stanech po obědě, ale mě to baví tak deset minut a navíc je tu docela dost nepříjemných much, které nemají moc pochopení pro zasloužený odpočinek závodníků. Dnes jsme ráno v klídku vstávali po osmé hodině a po snídani jsme se pustili do údržby. Moc toho naštěstí nebylo - zkontrolovali jsme olejové náplně v motoru, převodovce a v obou diferenciálech. Pak jsme vyměnili vnitřní menši tlumiče na přední nápravě (máme ještě jednu sadu těch vnějších a ty budeme měnit asi pozítří) a nápravu promazali. Za nové jsme vyměnili také vzduchové filtry a jemný čistič paliva. Ještě jsme sundali to včerejší nešťastné kolo, vyfoukali z něj písek, namazali patky pastou a nasadili zpět. Petr na autě taky dohromady nic nemá, takže jsme byli hotovi. Zašli jsme na oběd a teď odpočíváme. Pokud jde o další naše konkurenty, tak zas tolik zpráv nemáme - teď když jsem šel do novinářského stanu, tak Rusové měli zdviženou kabinu, ale moc velký pracovní ruch tam nepanoval. Zatímco loni tady v Ataru během volného dne téměř rozebrali celé, v té době už jen jedno, jedoucí ze čtyř aut, letos asi moc problémy nemají. Čagin si je vědom svého náskoku a jede tak, aby si jej udržel a neničil moc auto. Navíc, jak jsme to počítali, jeho doprovod čítá asi 20 lidí. Ostřílený kozák Kabirov jede v doprovodné Toyotě. Bavili jsme se s ním a prý má pořád ještě problémy se zády po loňské havárii na stejné duně, která vyřadila i nás. V táboře Karla Lopraise určitě taky měnili tlumiče, pokud mám zprávy, tak je to jejich každodenní procedura. Bohužel, všechna auta jsou díky novým pravidlům hodně zatížena na předek. Jinak asi už vychytali problémy, které měli. U De Rooyů se taky lehce pracovalo - když jsme šli na oběd, měli obě přední kola dole a auto na zvedácích. Peter Reif stojí někde u motorek KTM, takže toho jsme neviděli. V japonském táboře u Sugawarů to bude asi podobné. Oni jsou trošku sami pro sebe, Hino mají moc pěkně udělané - technicky i esteticky, a jejich čas přichází - v písku na dunách jsou docela silní díky lehkému autu. Pokud jde o Pepu Macháčka, stále ještě o něm nic nevíme, resp. ještě před obědem jsme nic nevěděli. Zatím nedorazil. Jsme připraveni na velmi těžký týden, kde bude každá etapa pořádné "maso". No, ale proto jsme přece tady. Bavili jsme se s klukama i s Voloďou Čaginem o tom, že pořadatelům zřejmě nevyšel jejich záměr. Novými pravidly s povinností posunout motor dopředu pravděpodobně chtěli především znevýhodnit bezkonkurenční a pro západ komerčně nezajímavé Kamazy a Tatry a zpřístupnit soutěž taky jiným značkám. Pokud je tento náš dohad správný, tak nás trošku podcenili a moc jim to nevyšlo... To je ode mne zatím vše, z Ataru Vás zdraví Míra Martinec