6. etapa 2006

6. etapa

5. 1. 2006 - čtvrtek
Tan Tan - Zouerat
mapa 6. etapy
Celkem 792 km
Přejezd 336 km
Speciálka 444 km
Přejezd 12 km

Mauretánskou národní specialitou je písek a právem je přezdívaná královstvím dun. Na soutěžící dnes čeká nočních 336 spojovacích kilometrů, které je dovedou na start 444 km dlouhé speciálky. Trať bude široká a rychlá a postupně bude přibývat stále více písku.

Zdroj: www.dakar.com

autoticko

Hurá, zdraví vás Míra ze Zoueratu

Vážení přátelé dakaru a našeho týmu,

zdravím Vás poprvé z letošního ročníku až z mauretánského Zoueratu. Ano, je to to město, kde loni shořel bivak, ano je to to město, kde kdybychom loni natankovali místo 715 750 litrů nafty, mohlo být všechno jinak. No ale žádné kdyby neexistuje, pojďme raději k letošnímu ročníku. Myslím, že bych jej mohl uvést tak, že když Pan Bůh naděloval smůlu, došli jsme si v našem týmu dvakrát, někteří i třikrát. :((( Tímto chci pozdravit Tomáše, Vlastíka a Vojtu - je nám to moc líto, že jste nestihli se nalodit a závod pro Vás skončil takto brzo. Zasloužili byste si být tady! Nicméně my bojujeme i za Vás!

Jak jsem se dozvěděl, kusé zprávy o nás máte, tak Vám vylíčím, co se tu vlastně děje. Mám-li to vzít od začátku, musím se vrátit už do Evropy. Když jsme totiž v neděli večer dojížděli do Malagy, Andrému šla poprvé špatně zařadit pětka. Měli jsme v přístavu ještě chvíli čas, tak jsem zkusil "poštelovat" táhlo, které tuto polohu ovládá. Bylo to lepší, tak jsme se nalodili a v klidu přejeli do marockého Nádoru. Bohužel hned ve spojovačce se problém objevil znovu, takže jsme asi čtyřikrát zastavili, já vždycky vyběhl s klíčem a zkoušel jsem najít správnou polohu pro ražení. Jak jsme později zjistili, problém byl jinde, takže se mi to stejně nepovedlo, jen jsme dojeli tak tak na start speciálky. Teď krátce odbočím a pro ty, koho zajímají technické detaily, popíšu, co se vlastně stalo (zároveň se omlouvám specialistům, pokud nepoužiju přesnou terminologii): my používáme pětistupňovou převodovku, za níž je ještě sestupný převod, v němž se rovněž řadí. Z našeho pohledu v kabině je těchto pět rychlostí označeno jako C (crowler, plazivá rychlost) až 4, ale v převodovce je to 1 až 5. To, co my v kabině máme jako pětku a šestku, je v převodovce čtverka a pětka, ale s přeřazením v sestupu. Čili za jízdy se řadí (nerozjíždíme se na jedničku, ale na trojku) 3, 4, pak se pohybem páky doprava přeřadí v sestupu a v převodovce se znovu řadí 3, 4, což je v kabině 5 a 6. Uf, doufám, že se najde alespoň někdo, kdo můj neumělý popis pochopil....

No ale vraťme se do závodu - náš problém byl, že nám po přeřazení v sestupu nešla už zařadit poloha pět, šest - resp. šla, ale jen sporadicky spíše metodou pokusu a omylu.... Několikrát jsem si během etapy musel o depnout pasy a pomoct Andrému zařadit. Šlo to docela špatně, takže André už nakonec pětku nevyřazoval a jel skoro celou etapu jen na ní. Tím pádem jsme na mnoha místech jeli rychleji, než bychom potřebovali a zároveň můžeme pokleknout před naším motorem, resp. před jeho točivým momentem, protože se chytal na tu pětku úplně od nízkých otáček. No ale jak jsem říkal, místy jsme museli projet rychleji, než by bylo pro daný terén záhodno. Až přišla taková roklinka, kde navíc jelo před námi soutěžní auto a při objíždění jsme strefili pravým kolem veliký balvan. Defekt byl prvotní a zdaleka nejmenší následek. Opravili jsme jej během asi patnácti minut a dojeli do cíle etapy myslím ještě na docela dobré pozici. V bivaku jsme při údržbě přišli s Petrem Vodákem na to, že máme ohnutou polonápravu... To znamená, že kloubová hřídel, která se v ní točí, se cyklicky při jízdě namáhá na ohyb a je otázkou času, kdy praskne.... Dovedete si představit, jaká tohle byla pro nás zpráva v cíli první africké etapy. Nicméně - řekli jsme si, že vzdávat to nebudem, pojedeme dál a uvidíme, jak dlouho to vydrží. Nic jiného se s tím v této chvíli dělat nedá... Zatím to vydrželo tři těžké etapy, tak moc doufáme, že už si hřídel svoji cestu vychodila a vydrží.. Takže jsme s Petrem a brazilským mechanikem Ronaldem udělali údržbu a začali řešit řazení. Nemohli jsme si s tím poradit, tak Petr asi v jednu ráno vymyslel náhradní řešení - ustřihli jsme elektrické ovládání tzv. EP ventilů, které řadí v sestupu a které pilot ovládá právě pohybem páky mezi (ze svého pohledu) čtverkou a pětkou. Na moji hrazdu jsme namontovali dvě tlačítka s tím, že André bude řadit jen v poloze tři čtyři, pak mu já tlačítkem přeřadím v sestupu a on ve stejně poloze zařadí pět šest. Mám to teda trošku jak ve formuli jedna, kde se taky řadí tlačítky. Vyzkoušeli jsme to a fungovalo. Bylo už ke třetí ráno, tak se mi nechtělo stavět stan a uložil jsem se na otevřené bočnici Petrova doprovodného auta. A to byla chyba - Er Rachidia je od oceánu oddělena pohořím Atlas, takže tam panuje vnitrozemské podnebí a v noci je tam dost zima. Mě probudila asi v pět ráno...

Nicméně nastoupili jsme do další etapy s naším "sekvenčním" řazením. Fungovalo, ale asi jen 50 km. Pak už zase, i když jsem tlačítky v sestupu přeřadil, André řadit nemohl. Naštěstí to byla dost rychlá etapa a dala se opět odjet na pětku (s uctivým poděkováním našemu motoru). Bohužel nás začaly zlobit tlumiče, které nás po půlce etapy opustily definitivně... To se nám stalo osudným asi 50 km před cílem, kdy jsme na takové nevinné nerovnosti skočili a dopadli na levé přední kolo. Ozvala se rána a mě blesklo hlavou, že nám bouchl vak pérování. Naštěstí to nebyla pravda - prázdný sice byl, ale ten tlakový ráz nevydržela plastová hadička přívodu vzduchu. Než jsem se k ní dostal a opravil, uběhl drahocenný čas, který nás posunul na tuším 16. etapovou pozici. Po dojezdu do cíle speciálky nás čekala ještě 270 km spojovačka, takže jsme celkem uháněli, protože nás čekala oprava řazení, výměna všech tlumičů a údržba a hlavně o půl páté ráno start do další etapy. Petr už naštěstí věděl, jak si poradit s řazením a celkově nám šla práce od ruky, takže to bylo i na tři hodiny spánku. Dnes už vše fungovalo jak mělo, a to je i důvod, proč jsem Vám mohl napsat tuto zprávu. Přijeli jsme dnes dřív než Petr a s šestým místem jsme spokojeni. Jedeme s vědomím toho, že máme auto "navalené" na pravou stranu, rozhozenou geometrii i řízení, takže se maximálně snažíme.

Držte nám palce, aby nám Tatra držela i dál. Pro dnešek se s Vámi loučím, za celou posádku Vás zdravím a jak mi to okolnosti dovolí, zase se ozvu.

Míra Martinec, LRT

prewiev photo Dakar 2006 - 039 prewiev photo Dakar 2006 - 040 prewiev photo Dakar 2006 - 041

autoticko

Výsledky po 6. etapě v kategorii kamiónů:

1. Chagin (508 - Kamaz) 4h 03' 19"
2. Stacey (524 - MAN) + 17' 23"
3. Kabirov (500 - Kamaz) + 27' 34"
4. Echter (530 - MAN) + 35' 43"
5. Loprais (509 - Tatra) + 35' 56"
6. Azevedo (513 - Tatra) + 1h 00' 13"

Celkové pořadí v kategorii kamiónů po 6. etapě:

1. Chagin (508 - Kamaz) 19h 57' 20"
2. Kabirov (500 - Kamaz) + 2h 00' 00"
3. Loprais (509 - Tatra) + 2h 07' 43"
4. Stacey (524 - MAN) + 2h 11' 26"
5. Azevedo (513 - Tatra) + 3h 45' 06"

Zdroj: www.dakar.com