4. etapa 2009

 

Start: Jacobacci
Cíl: Neuquen
Den: Úterý 6. ledna 2009
Spojovačka: 4 km
Speciálka: 459 km
Spojovačka: 25 km
Celkem: 488 km




zdroj: www.dakar.com

 Výsledky 4. etapy v kategorii kamiónů:

Místo Řidič (st. č. - vůz) Čas Ztráta
1.  De Rooy (505 - Ginaf)  04:20:27   
2. Chagin(501 - Kamaz)  04:21:13 + 00:00:46 
3. Kabirov (506 - Kamaz)  04:25:22  + 00:04:55 
4. Mardeev (508 - Kamaz)  04:29:19   + 00:08:52  
5.  Echter (507 - Man)  04:33:57   + 00:13:30  
6. De Azevedo (504 - Tatra)  04:35:39 + 00:15:12
   ...   ...   ...
9. Tomeček (512 - Tatra)  04:38:39  + 00:18:12  

Celkové výsledky po 4. etapě v kategorii kamiónů:

Místo Řidič (st. č. - vůz) Čas Ztráta
1. De Rooy (505 - Ginaf)  15:16:41    
2.  Chagin (501 - Kamaz)  15:26:55  + 00:10:14
3.  Kabirov (506 - Kamaz)  15:29:22  + 00:12:41
4. Mardeev (508 - Kamaz)  16:03:39   + 00:46:58
5. De Azevedo (504 - Tatra)  16:27:25   + 01:10:44
  ... ... ...
9. Tomeček (512 - Tatra)  17:10:59  + 01:54:18

Po 4. etapě obě Tatry LRT v první desítce

Neuquen, 6. ledna 2009

Vážení přátelé týmu LRT, po dvou dnech se opět hlásíme, tentokráte z bivaku ve městě Neuquen. Příčina našeho odmlčení je naprosto prozaická - ve včerejším bivaku u městečka Jacobacci nebyl vůbec žádný signál a tak jsme nebyli schopni navázat jakékoliv spojení. Jinak jsou obě závodní Tatry v pořádku a my také.

photo dakar2009_184Včerejší etapa z Puerto Madryn do Jacobacci byla opět velmi rychlá, vedená po pískových, či šotolinových cestách v pampách. Tatra "Livescore" po předchozí "kolostřešní kombinaci" startovala poměrně dost vzadu a měla před sebou mnoho posádek kamionů a osobáků. Vzhledem k tomu, že cestičky v pampách jsou poměrně úzké a navíc se hodně práší, bylo každé předjíždění dobrodružstvím. Navíc asi po 100 kilometrech najednou přestal fungovat jak interkom, tak (a to hlavně) tripmastery (počítadlo ujeté vzdálenosti), což znamenalo, že Vojta musel navigovat jen podle GPS a všichni pečlivě sledovali stopy aut. Radek v tu dobu působil jako tlumočník mezi Vojtou a Tomem - ostatně to už mají nacvičené z Tunisu…

photo dakar2009_084Přibližně 230 km před cílem při předjíždění jednoho z osobáků odletěl od jeho kol obrovský kámen a praštil do levého spodního rohu čelního okna před Vojtou. Posádka z obavami sledovala, jak se postupně šíří praskliny a jen doufala, že sklo vydrží až do cíle. Ale otřesy a další spršky kamení od předjížděných aut udělaly své a asi 30 km před cílem sklo propadlo dovnitř na Radka s Vojtou (naštěstí stále drželo pohromadě), a tak nezbylo než zastavit, sklo vykopnout ven, vytáhnout s balíčku poslední záchrany ochranné brýle a pokračovat dále. Naštěstí až do cíle vedla trasa po rychlé šotolinové cestě a dalo se jet "na oči", protože v rychlosti 140 km-h už se v "kabrioletu Tatra" bez interkomu moc domluvit nedá… Po cíli rychlostky následovalo ještě 7O km spojovacího úseku do Jacobacci, ale cesta vedla opět po šotolině, navíc cesta byla plná dojíždějících doprovodů a aut místních, takže kluci v kabině doslova "sežrali" kila a kila prachu.

Bivak v malinkém městečku Jacobacci byl umístěn na nádraží, dokonce press centrum a ředitelství bylo ve vagonech a stála tu i funkční parní lokomotiva. Ihned po příjezdu se všichni vrhli na opravy a údržbu, tentokráte ve větším rozsahu. Hodně se pracovalo zejména na "Livescore", výměna čelního skla, oprava elektriky (prodřený drát napájení 12 V) a další drobnosti, víceméně kosmetické. Oproti minulým dnům se v Jacobacci citelně ochladilo, bylo kolem 15°C  foukal nepříjemný chladný vítr.

photo dakar2009_186Dnešní etapa do Neuquenu byla zkrácena. Původní délka speciálky byla zkrácena o 78 kilometrů, posádky ráno absolvovaly asi 40-ti kilometrový přejezd na start speciálky. Opět se jelo velmi rychle po cestách v pampách. Opět obtížné předjíždění, v podstatě dnes se nepředjíždělo vůbec. Oproti minulým etapám se nepřihodilo nic vyjímečného, auta šlapala bez problémů. Po cíli speciálky následoval asi 30 km přejezd do Nequenu, což je poměrně moderní a hezké město. Dojezd byl poměrně brzy, na autech se udělala údržba a tak se s pracemi skončilo už za světla. Příjemné je, že obě naše Tatry se již probily do první desítky pořadí kamionů.

Zítra nás čeká etapa do San Rafael o celkové délce 763 km, z čehož je úvodních 173 km spojovačky, 506 speciálu a zbývajících 84 km opět spojovačka. Podle pořadatelů nás čeká obtížnější terén a první duny.

photo dakar2009_187Dakar 2009 má za sebou první čtvrtinu, dovolte proto malou rekapitulaci. Zatím lze první etapy charakterizovat dvěma slovy - rychlost a prach. Tolik úseků na plný plyn rychlostí kolem 150 km-h nikdo z dřívějších Dakarů nepamatuje. Na prach jsou všichni celkem zvyklí, ale tady je to hlavní problém závodění - úzká cesta v pampě sice dovolí přiblížit se k soupeři na pár set metrů, ale prachová clona už nedovolí předjetí. Výjezd mimo cestu do vegetace v pampě, kde mohou být skryty kameny je nebezpečný, nezbývá než se držet cesty a čekat na příznivý vítr, který rychle odvane prach za autem. Pravdou ovšem je, že pořadatelé tento charakter trati na úvod avizovali s tím, že náročný terén přijde až později.

Další samostatnou (a příjemně překvapivou) kapitolou letošního Dakaru jsou diváci. Takové množství lidí kolem trati, fandění, tleskání, pískot - to z Afriky nikdo nezná. Všimli jsme si, že diváci mají zvláštní zálibu - postaví se zády k projíždějícímu autu a nechají se takto vyfotit. V každém dojezdovém městečku je připraveno excelentní přivítání, davy lidí, policie zabezpečuje průjezd soutěžních aut až k bivaku - zastavuje normální dopravu, soutěžící mají absolutní přednost. U každé pumpy při tankování obrovský nával, každý vám chce podat ruku, vyfotografovat se, poplácat po ramenou. Všichni se usmívají, ukazují vztyčený palec, zkrátka něco úžasného. Bivaky jsou oplocené a bez přístupu veřejnosti, nicméně kolem plotu je neustále plno diváků. Po téhle stránce je přesun Dakaru do Jižní Ameriky pozitivní změnou.

photo dakar2009_188Na závěr ještě jedna perlička. Pro nás, kdo jsme zde nikdy nebyli je Argentina spojená hlavně s fotbalem (kdo by neznal Maradonu a modro-bíle pruhované dresy), gurmáni zase oceňují zdejší biftek. My však po letošním Dakaru budeme mít tuto zemi spojenu ještě z jedním fenoménem, a to s ploty - tolik stovek kilometrů plotů, uprostřed pamp a (relativně země nikoho) jsme ještě neviděli. V každé etapě je v roadbooku snad stokrát poznámka "vjezd mezi ploty", "jeď kolem plotu" apod.

To je pro dnešek vše, všechny doma zdravíme. Držte nám pořád palce.

Radek Smolka

*****

Vážení příznivci dakaru a našeho týmu,

Opět v závěsu za Radkem Vás zdravím, právě jsem se vrátil ze sprchy, což je tady na dakaru vždycky ohromný zážitek. Ovšem letos to byla už druhá sprcha, to se nám v Africe většinou tak často nepoštěstilo.

photo dakar2009_189Nicméně - máme dva dny skluz, takže popořádku: včera a dnes jsme zabrousili do Patagonie. Je to těžké popisovat, my evropané máme zkrátka jiná měřítka. Nekolikasetkilometrové etapy vedou nekonečnými pampami, někdy více někdy méně zelenými. Sem tam se někde objeví jezero s azurově modrou vodou - z pařeniště zaprášené kabiny je to skoro mučivý pohled. Krajina je to krásná, ale drsná. Když jsme včera přijeli do Jakobacci, přemýšlel jsem, co sem přivedlo první osadníky a jak se tu s přírodou museli těžce prát. Ještě dnes je to město dost odříznuté od světa, vede do něj jen prašná pista a jak už psal Radek, signál mobilního telefonu beznadějně k nenalezení. Říkal jsem si, jaké to asi muselo být rozčarování pro imigranty z Československa, kteří sem za první republiky a po válce odcházeli za vidinou lepšího živobytí…

Nám se obě etapy docela povedly, i když zejména ta včerejší nebyla z těch, které máme rádi. Většinou se jela pořádná "palba" po prašných cestách a to není terén, který by našim autům vyhovoval. Kamazy, MANY i Ginafy nám ujíždějí. Ale jen ať jedou, do "dakaru" v Buenos Aires je ještě hodně daleko. Dneska jsme už okusili i několik trialových pasáží a hned bylo vidět, že před námi jedoucí Echter už tak rychlý není.

André je s dosavadním vývojem spokojený, jede svým trošku rozevlátým stylem (čemuž diváci sice aplaudují, ale nevím, jak by se jim to líbilo, kdyby seděli v kabině), ale má auto pevně v rukou a dobře ví, co dělá. Je radost pozorovat je oba s Maykelem, jak spolupracují z hlediska navigace - musím říct, že Maykel je výborný navigátor a je vidět, že už spolu něco odjeli.

Tímto pro dnešek končím, jdeme se všichni vyspat na zítřejší etapu, držte nám palce, všechny Vás zdravíme.

Míra Martinec

photo dakar2009_190 photo dakar2009_191 photo dakar2009_192