4. etapa 2004

4. etapa

4. 1. 2004 - neděle
Tanger - Er Rachidia
Celkem 752 km
Přejezd 233 km
Speciálka 75 km
Přejezd 444 km

Spojovačka dlouhá 233 km bude velmi rychlá a toto tempo si udrží také speciální úsek o délce 75 km. Ten však skýtá mnoho pastí v podobě neviditelných výmolů. Trať se bude postupně zúžovat a v některých místech půjde téměř do ztracena. Potom bude následovat spojovací etapa s 444 km. Pro asistenční vozy je připravena méně náročná trasa, která bude měřit 750 km.

"Spojovačka dlouhá 233 km bude velmi rychlá a toto tempo si udrží také speciální úsek o délce 75 km. Ten však skýtá mnoho pastí v podobě neviditelných výmolů. Trať se bude postupně zúžovat a v některých místech půjde téměř do ztracena. Potom bude následovat spojovací etapa s 444 km. Pro asistenční vozy je připravena méně náročná trasa, která bude měřit 750 km." Tak zněla charakteristika 4. etapy, jak ji vydali před začátkem rallye organizátoři.

Tomáš Tomeček potvrdil, že speciálka byla technicky rychlá, Míra Martinec pak dodal, že se jednalo o typicky zahřívací úsek.

Zuzana Nohavicová, LRT

Výsledky ve 4. etapě v kategorii kamiónů:

  Posádka čas
1. Kabirov (410 - Kamaz) 49' 54"
2. De Rooy ml. (417 - DAF) + 00' 17"
3. Tchaguine (414 - Kamaz) + 01' 38"
4. Bekx (416 - DAF) + 04' 32"
5. Tomeček (412 - Tatra) + 04' 43"

Průběžné pořadí po 4. etapě:

  Posádka čas
1. De Rooy ml. (417 - DAF) 1 hod 32' 04"
2. Kabirov (410 - Kamaz) + 00' 13"
3. Tchaguine (414 - Kamaz) + 01' 37"
4. Bekx (416 - DAF) + 04' 51"
5. Tomeček (412 - Tatra) + 05' 19"

Er Rachidia 4.1. 2004

Zdravím Vás všechny příznivce Dakaru a našeho týmu z prvního afrického bivaku. Když jsem sem přišel, technik, co má tady počítače na starosti, mě přivítal jako bych tu byl naposled včera a ne před rokem.

Máme za sebou první zahřívací africkou etapu, ale ještě se krátce zmíním o plážovce v Castelonu. Je to už taková klasika, zhruba půlka se jede v písku u moře a půlka po tvrdém povrchu. My jsme do toho šli opatrně, protože umělé vytvořené skoky jsou dost nepříjemné a ani na průjezd vodním brodem jsme neměli z loňska dobré vzpomínky. Takže v klídku a v pohodě, čemuž odpovídal výsledek. Hned jak jsme dojeli, viděli jsme, že Jan De Rooy má utržený kus plastu u nárazníku - dnes ráno jsem se bavil s Gerardem a prý to urval právě ve vodě. To tak trošku naznačuje i tempo, jakým jel. On vlastně hned začátek závodu ukázal, o čem to letos bude - a sice bude to válka mezi Dafy a Kamazy. De Rooyové jedou každý s jedním autem, pak jede ještě jeden stejný Daf (sice je jinak pomalovaný a tváří se, že s nimi nemá nic společného) jako jejich ostrá asistence v závodě. K tomu mají dvě doprovodná auta - loňské závodní De Rooye st. a šestikolku. Rusové mají strategii určitě následující: jednička Čagin jede na vítězství, dvojka Kabirov taky na co nejlepší výsledek a třetí Mardejev jim dělá na trati ostrou asistenci a kryje záda.

Dnešní etapa tyto domněnky jen potvrdila: všichni zmínění to opět rvali hlava nehlava. A Jan De Rooy na to asi i trošku doplatil: přibližně na třicátém kilometru jsme ho míjeli, když něco opravovali. Pro nás je to jen dobře, ať se perou, jak my říkáme - jen houšť a větší kapky :-). Jinak tuhle etapu už známe, jeli jsme ji před dvěma lety. Celá vedla střídavě po tvrdých lesních cestách a střídavě v písku, resp. v bahnopísku. Nechybělo ani pár průjezdů brodem, tedy opět jako v prologu řídkým bahnem. Prakticky pořád jsme jeli v lesích korkových dubů, což bylo sice hezké, ale místy trošku úzké a vzhledem k rychlosti a klouzavému povrchu nepříjemné. Nicméně Tom jel v klidu a bez zaváhání, jak sám říkal, byla to dobrá etapa na to dostat se do tempa. Dost si pochvaloval nastavení podvozku a brzdy.

Po dojezdu nás čekala dost dlouhá spojovačka sem do Er Rachidie. Dlouhá proto, že se musí přejet pohoří Atlas. Je to taky takový už klasický bivak, známe to tu. Protože jsme dál ve vnitrozemí, docela tu bývá zima a když jsme na hřebenu projížděli zasněženou krajinou, říkal jsem si, že to dnešní spaní nebude nic moc. Ale kupodivu je tu docela příjemně.

V době kdy tuto zprávu čtete se už potýkáme s druhou a už o dost těžší etapou. Bude to klasická marocká rozbíječka, což ale je pro nás jen dobře, takové etapy smazávají rozdíl mezi naší skoro o tři tuny těžší tatrou a ostatní špičkou.

Přeji Vám všem jménem celé posádky ostrého i doprovodného vozu (Petr Vodák dojel taky v pořádku a bez problémů) krásný den.

Míra Martinec