13. etapa 2004

13. etapa

14. 1. 2004 - středa
Bamako - Ayoun El Atrous
Celkem 733 km
Přejezd 230 km
Speciálka 478 km
Přejezd 25 km

Jakmile soutěžící opustí hlavní město Mali, ocitnou se opět v Sahelské poušti a na zpáteční cestě do Mauretanie. Prvních 200 km se pojede po docela příjemném podkladu. Poté příjde na řadu rychlý speciální úsek, převážně písečný, s častými změnami směru.

Výsledky v 13. etapě v kategorii kamiónů:

  Posádka čas
1. Loprais (415 - Tatra) 7h 39' 43"
2. Tomeček (412 - Tatra) + 04' 56"
3. Mardeev (423 - Kamaz) + 12' 30"
4. Tchaguine (414 - Kamaz) + 14' 52"
5. Stacey (442 - DAF) + 19' 06"

Průběžné pořadí po 13. etapě:

  Posádka čas
1. Tchaguine (414 - Kamaz) 46h 23' 09"
2. Tomeček (412 - Tatra) + 44' 28"
3. Loprais (415 - Tatra) + 1h 47' 42"
4. Kabirov (410 - Kamaz) + 2h 02' 54"
5. De Rooy ml. (417 - DAF) + 2h 05' 27"

Ayoun El Atrouss - 14. 1. 2004

Zdravím Vás z opět tak trošku poloprázdného bivaku. Včera jsem chtěl do zprávy o etapě napsat, že to bylo pěkně svinstvo. Nakonec jsem si to rozmyslel a dobře jsem udělal, protože si nejsem jistý, kam bych tím pádem musel jít pro slova popisující dnešní etapu - asi kousek za hranice spisovné češtiny... Když to shrnu jednoduše, dnes to bylo skoro 480 kilometrů kličkování mezi stromy, křovinami a dírami. Pro dokreslení - o první zpětně zrcátko jsme přišli na patnáctém kilometru, o druhé na kilometru č. 23. Další nepříjemnost nás potkala později, ale k tomu se ještě dostanu.

Na trať jsme vyjížděli z kamiónů jako druzí za Kabirovem. Čekali jsme, že zas vyrazí jak postřelena ...... a bude se snažit stáhnout svůj náskok. Nezklamal! Jenže asi po 70 kilometrech stál a měnil kolo. Byl první v řadě a rozhodně ne poslední. Oprava defektu se totiž stala hitem dnešního dne. Kromě Karla Lopraise (jemuž tím pádem vítězství v etapě tak trošku spadlo do klína) a Mardeeva jsme si to ve špičce zatrénovali všichni. A takový Kabirov hned dvakrát!

Nás ta legrace potkala v jedné z vesnic, jichž bylo na trase tak deset. V uličce jen o něco málo širší než naše auto, kde jsme se ploužili ještě pomaleji než předepsanou třicítkou, bylo potřeba odbočit. Jenže nebylo moc kde si nadjet a navíc se Tom nemohl podívat do zrcátka, takže jsme pneumatiku řízli čistě po celém profilu o rohový kámen. Opravili jsme to tentokrát rychle (což znamená za slabých deset minut), ovšem za tu dobu stihl kolem projet Čagin a hned po něm Karel Loprais. Čagin se nám někde ztratil a nevíme kde přesně a kdy dělal defekt on. S Karlem jsme se dojeli a víceméně jeli až do konce společně.

Věřte mi, že jsme byli rádi, když jsme uviděli cílový ukazatel. Kabinu jsme měli zaprášenou a plnou listí, auto je špinavé a omlácené od větví. Nicméně kromě drobnosti jako byl únik vzduchu na předním kole a utržený silentbok kabiny, jsme opět nic vážného řešit nemuseli. Vlastně ještě jednu věc - teď mě napadá, že je škoda, že jsem to nevyfotil - v levé přední pneumatice byl zalomený kousek klacku a kolo začalo ucházet až když jsme jej vytáhli. Takže i tento plášť byl preventivně vyměněn.

V karnetu je zítřejší etapa popsána jako "nejkrásnější písková etapa z celé rallye". Takže čekáme, že to zase bude stát za to. Dnes ráno jsme se před startem bavili s Gerardem a říkal nám, že musí především dojet, že už se nebude snažit stáhnout svoji ztrátu na nás a zbytečně riskovat. My svoji strategii neměníme - Kabirovovi nedáme zadarmo ani vteřinu, ale na jeho tempo nepřistoupíme. Budeme bojovat jako doposud. Uvidíme, jak to všechno dopadne.

Petr Vodák absolvoval dnes po silnici taky pořádnou porci kilometrů. Navíc na rozdíl od nás vyjížděl někdy kolem třetí ráno (my jsme vstávali o půl páté a o čtvrt na šest vyjížděli do spojovačky). Hned jak jsme dojeli, vrhl se spolu s Ronaldem na auto a než jsme se my s Tomem trošku vzpamatovali a převlékli taky do montérek, byla už spousta práce hotová. Plní svoji úlohu opravdu skvěle.

Zdravím Vás jménem všech členů našeho týmu a přejí Vám krásný den.

Míra Martinec