
11. etapa 2012
Start: | Tenadi | ![]() |
Cíl: | Kebemer | |
Den: | 7. January 2011 | |
Spojovačka: | ||
Speciálka: | 280 km | |
Spojovačka: | 393 km | |
Celkem: | 673 km |
Odměna za veškerou snahu na předposlední etapě rally, ještě písek a duny, které jsou z některých úseků předchozí etapy, ale v opačném směru.
Od začátku až do 102 kilometi je řada více či méně dlouhých přejezdů dun přerušena plošinou. Bude nutné snížit tlak v pneumatikách ve správný čas a naučit se, jak tím ušetřit čas... Úseky velbloudí trávy dosáhnout vyschlého jezera. Barva dun v této oblasti je velmi kontrastní ... což je obrovské představení! Od 102 km do cíle je traťrychlá, ale klikatá s úseky jemného písku.
Výsledky 11. etapy
Místo | Pilot (st. č. - vůz) | Čas (+ztráta) |
1. | Tomeček T. (400 - Tatra) |
4h 59' 00"
|
2. | Jacinto E. (402 - Man) |
+ 49' 54"
|
3. | Essers N. (401 - Man) |
+ 1h 24' 44"
|
Průběžné výsledky po 11. etapě
Místo | Pilot (st. č. - vůz) | Čas (+ztráta) |
1. | Tomeček T. (400 - Tatra) |
41h 19' 35"
|
2. | Jacinto E. (402 - Man) |
+ 2h 02' 52"
|
3. | Essers N. (401 - Man) |
+ 20h 51' 26"
|
7.1.2012 - Tenadi - Kemember
Dnešní den se jede poslední etapa, co může zamíchat pořadím. Dokud není úplný konec, žádné výsledky neplatí. Nemůže se získat mnoho. Jen se může hodně ztratit. Všichni to vědí. Dvě stě kilometrů mezi dunami. Potom posledních sto po šotolinových cestách a otevřenou krajinou.
Nervozita by se dala krájet. Nikomu není moc do řeči. Závodnici jsou obráceni do sebe a snaží se překonat obavy, co tíží jejich mysli. Nevyhýbají se nikomu. Motorkář Andre Lenoble, kterého jsme zachránili z dun před pár dny, mě u snídaně jen pozdravil, delší rozhovor odmítl. Prý se potkáme až dnes dojede. Vojta je na tom podobně. Není mu moc do řeči. Průjezdy dun se většinou navigují podle azimutu a udělat chybu a zabloudit je velmi jednoduché. Těžko se nachází cesta zpět. Tomáš už letos zapadl. Vykopat auto stojí dlouhé minuty. Elizabeth zas musí jet na svém limitu, jestli chce těžit z případných chyb ostatních. Ruleta je roztočena.
Na dojezdu etapy je dnes neobvykle mnoho lidí. Doprovodná vozidla čekají na své vozy, aby mohli spolu přejet hranici z Mauretánie do Senegalu. Dlouhé hodiny čekání na příjezd prvních závodníků do cíle je skličující. První motorkář je u nás kolem jedné hodiny. Druhý přijíždí o dvacet minut po něm. Už z jejich odstupu je znát jak dnes to je těžké. Nervozita dopadá i na mě. Na satelitní telefon se neodvažuji ani pohledět. Ani myšlenkou o něj nezavadit. Když mlčí je vše dobré.
Vítr k nám z dáli nese vytí silného vysokotáčkového motoru. Neklamné znamení přijíždějící buginy. Vypadá to na Schlessera. Zdá se, že dnes vyhraje. Na obzoru se neobjevuje on. První z vozů kdo k nám přijíždí je Tatra. Naše Tatra. Nevěříme vlastním očím. Úplně zapomínám fotit jakou z toho mám radost. NESKUTEČNÉ. V cíli dvě motorky a pak Tatra. Schlesser se na planinách svou rychlostí snaží dohnat to co v dunách na začátku ztratil. Dojíždí do cíle jako čtvrtý. Těžko se mi hledají slova. Po rychlostních etapách Marokem, Západní Saharou a Mauretání. Po stovkách kilometrů pustinou Tomáš Tomeček a Vojtěch Morávek obhajují loňské vítězství v kategorii kamiónů. Nejen to! Jsou druzí v celkovém pořadí. Ohromný úspěch. Whisky na malý přípitek je otevřena. Nemůžeme mnoho pít. Nemůžeme. Čeká nás cesta do Senegalu do bivaku v Kememberu. Ale každý si trochu dá. Oslavovat se bude až zítra na oficiálním defilé u Růžového jezera a určitě večer na hotelu v Dakaru. Odjíždíme do Senegalu. Slavit a užívat si pocit vítězství.
Naše zpravodajství ještě nekončí. I když je pořadí jasné tak zítra přineseme video i fotky z defilé u Růžového jezera a závěrečnou ceremonii v Dakaru. A já si vychutnám poslední závěrečný text.
Vojta Morávek ml.