11. etapa 2009

 

Start: Copiapo
Cíl: Fiambala
Den: Středa 14. ledna 2009
Spojovačka: 20 km
Speciálka: 215 km
Spojovačka: 445 km
Celkem: 680 km

11. etapa byla pro nepřízeň počasí zrušena, celý závodní konvoj dnes absolvuje pouze přejezd do bivaku ve Fiambale.




zdroj: www.dakar.com 

Havarovaná Tatra je v Argentině

La Rioja, 14. ledna 2009

Za všechny členy Letka Racing teamu Vás všechny zdravím z bivaku u argentinského města La Rioja. Náš tým se po událostech předchozích dnů rozdělil na tři skupiny. Tomáš Tomeček s Vojtou Morávkem odjeli autobusem pořadatelů do bivaku ve městě Fiambala, kde je cíl dnešní etapy. Ta byla původně plánovaná jako maratonská, tj. bez přítomnosti asistenčních kamionů. Do etapy nastoupila druhá část našeho týmu, André Azevedo se svou posádkou.

Bohužel však pořadatelé rychlostní úsek této etapy zrušili – důvodem jsou ranní mlhy nad Atacamou, při nichž nemohou startovat helikoptéry a vzhledem ke startovní proceduře, kdy jednotlivé kategorie startují s hodinovými rozestupy, by posádky nestihly včas dojet do Fiambaly. Proto se posádky přesunuly do Fiambaly po normálních cestách volným průjezdem. Skončila tak nejobtížnější část Dakaru 2009, do konce zbývají tři etapy, které svým charakterem budou kopírovat úvod letošní soutěže. Jak již bylo napsáno, dnešní a zítřejší etapy byly plánovány jako maratonské, a proto posádky asistenčních vozidel mají dva dny na přesun do La Rioja, kde se zítra setkají se „svými“ závodníky.

Včerejší etapa – smyčka v dunách okolo Copaipa – byla proti původnímu plánu (670 km) zkrácena na necelých 500 km. Kamiony do ní odstartovaly s dvouhodinovým zpožděním, a tak se první Čagin objevil v cíli až těsně před setměním. André etapu zvládl bez problémů, Petr s Tomem Fajmanem na autě udělali pouze údržbu (aspoň něco pozitivního).

photo dakar2009_130Jak bylo uvedeno ve včerejší zprávě, celý včerejší den se řešila přeprava havarované „Livescore“ do Buenos Aires. Bohužel však všechny aktivity, vedené přes pořadatele i osobně, zkrachovaly na přemrštěných cenách za dopravu. Nakonec tedy padlo rozhodnutí dostat Tatru „nějak“ alespoň do Argentiny přes hranice, kde se už snad najde levnější alternativa. Petr Vodák s Tomem Fajmanem zprovoznili auto tak, že po mechanické stránce funguje, jediným problémem je otáčení volantem, který se jednak těžce točí a jednak se nevrací do střední polohy (jak trefně poznamenal Petr: „Co byste chtěli, když z rovné hřídele uděláte klikovku“). Nicméně po zkušební jízdě po bivaku bylo rozhodnuto, že dnešních 789 km do La Rioja se pokusíme zdolat s autem po ose. Od KM Racingu jsme si pro jistotu půjčili tažnou tyč a ještě nám k ní přidali tabuli průhledného polykarbonátu (v podstatě plexisklo), kterou jsme připevnili před řidiče, aby byl aspoň minimálně chráněný. Na tomto místě je potřeba poznamenat, že „Livescore“ je momentálně nejpopulárnějším a nejfotografovanějším strojem na Dakaru 2009. A taky dokázala, že i po takové „ráně“ je Tatra schopná jízdy a vše důležité víceméně funguje (dokonce i přístroje na palubní desce ukazují).

photo dakar2009_131Dnes v šest hodin ráno se tedy mini kolona, složená z doprovodné šestikolky a havarované „Livescore“ vydala na cestu. V šestikolce standardní posádka Petr Vodák s Tomem Fajmanem a Ronaldem, za volantem „Livescore“ já. Domluvili jsme se, že zhruba po hodině až hodině a půl se budeme v řízení střídat s Tomem. Cesta s Copiapó vedla napřed po asfaltové cestě, z níž asi po 100 km odbočila na tvrdou prašnou pistu a začala pomalu stoupat vstříc průsmyku na chilsko-argentinských hranicích¨ve výšce 4178 m.n.m. Ve výšce cca 3200 m.n.m. jsme projeli pasovou kontrolou chilských úředníků a přišly galeje za volantem – cesta plná serpentin a těžce ovladatelný volant, to je dobrá kombinace tak pro posilování rukou a ramen. Po výjezdu do průsmyku následovala ještě asi hodinová cesta po náhorní plošině ve výšce stále kolem 4000 m.n.m. Zastavili jsme tady u krásně modrého jezera, kde se páslo stádo lam a objevili se i plameňáci. Nikde žádný sníh, teplota kolem 15°C, slunečno. Kolem zvláštní vrcholky And, pokryté jemným kamením. Pak následoval sjezd dolů, opět prašná cesta, plná zatáček, nekonečně dlouhá. Nakonec se ale cesta přece jen napojila na krásnou asfaltku a bez jediného problému (až na mozoly na rukou a strašnou únavu) jsme po 15-ti hodinách dorazili sem do bivaku. Zítra by sem měl dorazit i Tomáš s Vojtou a večer budeme netrpělivě vyhlížet Andrého Tatru, která bude bojovat s nástrahami 11-té etapy. Snad se během zítřka podaří najít i řešení další přepravy „Livescore“ do přístavu v Buenos Aires.

To je pro tuto chvíli vše, zdraví Vás

Radek Smolka