11. etapa 2007

 

17. 1. 2007 - středa
Néma - Ayoun

autoticko

Celkem 280 km
Přejezd 280 km

Z bezpečnostních důvodů se soutěžní konvoj přesune spojovací etapou z Némy do 280 km vzdáleného Ayoun. Účastníci tak získají další původně neplánováný den volna. Snad budou mít po přesunu dost času zregenerovat své síly i techniku. Do konce rallye zbývají ještě 4. etapy.

Zdroj: www.dakar.com

autoticko

Dnešek se nesl v poklidném duchu. Na doporučení francouzského Ministerstva zahraničních věcí totiž ředitel soutěže Etienne Lavigne zrušil etapu z Tombouctou do Némy. Namísto toho jsme absolvovali pouze přejezd z Némy do Ayoun el Atrous (281 km).

V průběhu spojovací etapy jsme měli dost času na to vnímat okolní krajinu. Mauretánie na nás působí tak trochu jako země protikladů. Krásné přírodní scenérie se střídají s obrazem bídy. V okolí i uvnitř osad a měst, kterými jsme projížděli, je neskutečný nepořádek. Všudypřítomné plastové láhve a pytlíky rozfoukává vítr široko daleko, některé stromy vypadají doslova jako pestrobarevné "igelitovníky". Několik průjezdů osadami nařízenou třicetikilometrovou rychlostí nám dal dost času na to nahlédnout do života místních lidí. Je to smutný pohled. Všude je vidět nepředstavitelná bída, která ostře kontrastuje se závodními stroji polepenými pestrobarevnými reklamami. Pravidelně takové obrazy vídáme v televizi a příliš je neřešíme. V reálu je to ale podstatně intenzivnější prožitek. Na ulicích vídáme mnoho dětí, které nám běží vstříc, mávají a něco pokřikují. Jsme si vědomi toho, že nemůžeme pomoci všem. Když už zastavíme, tak se snažíme dát naše příděly jídla alespoň matkám s dětmi. Když jsem dal balíček menšímu hezkému klukovi, tak se na něj vzápětí ostatní vrhli a všechno mu vzali. Jakmile zastavíme u pumpy, tak jsme během chvíle obsypáni houfem výrostků, kteří se snaží všemožně upoutat naši pozornost. Raději se vyhýbám očnímu kontaktu. Jídlo, pokud ještě nějaké máme, rozdáváme až těsně před odjezdem. Díky Dakaru jsem si uvědomil, že bída Afriky je ještě větším problémem, než to co jsem viděl v chudinských čtvrtích Brazílie. Člověk si v takových chvílích uvědomí, že se doma máme vlastně všichni velmi dobře a že problémy, které řešíme, jsou poměrně malicherné.

Obě Tatry Letka Racing Teamu pokračují i nadále v rallye. Na startu v portugalském Lisabonu figurovalo 85 kamionů, dnes jich je již jen 60. Azevedova Tatra figuruje na průběžném čtvrtém místě celkového pořadí, Tomečkova je pak aktuálně dvanáctá. Posádky obou vozů udělají ve zbývajících etapách maximum proto, aby stávající pozice přinejmenším udrželi (Azevedo), případně vylepšili (Tomeček). Dakar je však nevyzpytatelný, takže by bylo chybou cokoliv slibovat nebo předpokládat. Zkrátka a dobře jedeme dál.

Už se těšíme na to, až mimořádný volný den skončí. Tak trochu nám narušil zaběhnutý rytmus, do kterého se budeme muset zítra opět dostat. Zítra nás čeká velmi důležitá etapa z Ayoun el Atrous do Kayes (celkem 484 km, z toho 257 měřený úsek). Bude se jednat o klasickou křovinovku, auta tady opět schytají spoustu ran od větví stromů a keřů. Zatím jsme nic důležitého na karosování nerozbili a doufáme, že tomu tak bude i zítra večer.

Pro dnešek se loučím z Ayoun el Atrous, který se zvolna propadá do tmy. V bivaku se samozřejmě bude svítit a pracovat až do rána, ale na to jsme si již zvykli. Pokud je člověk unavený, tak klidně usne vedle běžícího generátoru nebo nastartovaného motocyklu.

Ladislav Lála, LRT

photo d07_110 Dakar 2007 photo d07_111 Dakar 2007 photo d07_112 Dakar 2007
photo d07_113 Dakar 2007 photo d07_114 Dakar 2007 photo d07_115 Dakar 2007
photo d07_116 Dakar 2007 photo d07_117 Dakar 2007 photo d07_118 Dakar 2007
photo d07_119 Dakar 2007 photo d07_120 Dakar 2007 photo d07_121 Dakar 2007

Vážení přátelé našeho týmu,

Dnes Vás zdravím i já z útrob naší nástavby, kde v poklidu sedím (a poslední týden i spím, protože jsem zjistil, že je to lepší než spát ve stanu) schovaný před silným prašným větrem, který řádí venku. Dnes nám pořadatelé v podstatě darovali další volný den - čeká nás pouze přejezd do Ayoun el Atrous, do kterého startujeme až kolem třinácté hodiny.

Jak už psal Láďa, včerejší etapa pro naši posádku nedopadla špatně - byl to přesně ten typ terénu, co Andrému vyhovuje, takže jsme zabojovali. Tomáše jsme samozřejmě stát viděli. Máme dohodu, že pokud jeden stojí, ukáže druhému, jestli je to vážné a jestli je třeba zastavit, nebo ne. Kluci mávali, tak jsme zastavili, ale pouze proto, abychom věděli, že nemají naftu a pokračovali jsme dál, protože my ještě bojujeme o každou minutu. Po dojetí do cíle jsme se šli poradit s naším komisařem Fabienem, jak jim můžeme pomoci. Řekl nám, že pokud pojedeme zpět s naší Tatrou, budeme diskvalifikováni. Poté jsme šli do novinářského stanu k našemu brazilskému novináři zavolat klukům na jejich satelitní telefon, když jsme z výsledků zjistili, že projeli cílem.

Večer jsme v poklidu udělali údržbu na autě - kromě výměny jednoho netěsného zadního tlumiče jen standardní denní rutinu, protože v téhle etapě auto moc neutrpělo. Tedy vlastně jak se to vezme - spousta větví a keřů nám celou dobu jízdy vytrvale bubnovala do kabiny, takže jsme přišli o obě zrcátka, boční směrovky a auto je dost špinavé (dnes ráno jsem čistil čelní sklo asi půl hodiny). Loňskou úpravu a lá kabriolet zatím nemáme a doufám, že mít ani nebudeme. Do cíle zbývají už jen tři kratší etapy, které ale rozhodně nemůžeme podceňovat. Budou hodně technické a dost rychlé, takže půjde o to neudělat zbytečnou chybu a udržet dobrý výsledek. Víte sami jak pořadí vypadá - Stacey s Mardějevem už díky svému náskoku zvolnili, Wuf Van Ginkel se nám snaží ujet, ale včera se potýkal s technickými problémy, takže pojede, co to dá, no a samozřejmě Aleš Loprais se nás bude snažit taky posunout za sebe. Uvidíme, budeme se snažit.

Přeji Vám všem krásný den z Némy a všechny zdravím.

Mira Martinec