10. etapa 2002

10. etapa
8. 1. 2002 - úterý
Atar - Tidjikja
Celkem 502 km
Přejezd 33 km
Speciálka 467 km
Přejezd 2 km
Etapové umístění: 2. místo (8h 45' 23")
Průběžné umístění: 2. místo (26h 14' 10'')
Ztráta na 1. místo: 1h 36' 54"

Pozdravy z Tidjikji, cílového města 10. etapy

Zdravím Vás z Tidjikji - pozdě večer unavený, ale spokojený. Dnešní etapa byla první skutečně masitá - pořadatelé to v roadbooku psali a rozhodně si nevymýšleli. Začátek byl stejný jako včera, teda ono zmíněné kamení... Pak přišel na řadu prašný a rozbitý úsek a po něm ta největší chuťovka - velbloudí tráva. Skoro dvěstě kilometrů v písku s asi půlmetrovými "drny" trávy. Těžko se to popisuje - máme ramena dořezaná od pásů, sedací partie naklepané, a když jsme po dojezdu vylezli z auta, podlamovaly se nám kolena a museli jsme to pomalu rozchodit. Strávili jsme dnes v kabině skoro devět hodin a byla to šichta hodna úderníka z ostravsko-karvinského revíru :-)). Ale abych to zas tak nedramatizoval - prostě mákli jsme si, ale jsme spokojeni.

Myslím, že naše dnešní druhé místo je docela zasloužené. Sami jsme si to totiž poněkud na začátku zdramatizovali - aby nebylo pochyb, že na to máme. V poklidu jsme vyrazili na třicetikilometrovou spojovačku, na kterou byl limit 35 minut. V kabině mi Tom povídá: "zase tolik času není, ty utři sklo, já otevřu kola (tím je myšleno přívod vzduchu do kol, aby bylo možné je za jízdy dohušťovat - pozn.aut.). Tak jsme se do toho pustili, když tu jsme najednou zjistili, že nám uchází pravé přední kolo. Ve včerejší kamenité smyčkové etapě se načalo a dnešní spojovačka problém ukázala. Měli jsme asi deset minut do startu, takže jsme se moc nerozmýšleli - klasický defekt - kolo vypustit, zvedací vaky, zvednout auto, odjistit a sundat plášť, sundat z nástavby rezervní kolo (pro zajímavost vážící metrák), namazat, nahodit, zajistit, dofoukat, schovat věci. Náš standardní čas je tak okolo deseti minut, takže jsme to skoro stihli. Skoro proto, že když jsme byli hotovi a najížděli před Karla Lopraise na start, kde jsme měli být, komisař už nás nepustil a nechal odstartovat nejdřív jeho a až pak nás. Poté, co jsme divákům na startu zahráli takové divadlo (bez závěrečné děkovačky a květin...), vystartovali jsme s minutovou ztrátou, a to tak, že jsme si ještě po startu zapínali pásy a pouštěli intercom. Navíc frajersky pouze s jednou rezervní pneumatikou do jedné z nejdelších etap. Na to jsme raději ani nemysleli....

Během prvních šedesáti kilometrů jsme se nakonec s Karlem dojeli a pak nás dostihl Čagin. Ten ale jede už v klidu, kontroluje takticky situaci - v etapách těsně vítězí, ale to s jeho o dvěstě koní silnějším Kamazem není až takový problém. My jsme docela dlouho jeli zase s Karlem na dosah. Na rovinách nám ujížděl, ale v písku jsme jeho náskok stahovali. Právě ta velbloudí tráva rozhodla. Ujeli jsme mu a že se z toho vyklube náskok nakonec skoro půl hodiny, přkvapilo i nás. Zítra nás čeká další velmi dlouhá etapa, takže uvidíme.

Na autě jsme zase nic moc dělat nemuseli, lehce zvadlé tlumiče budeme měnit až po zitřejší etapě. Takže opět klasická udržba plus doplnění chybějícího pláště tak, abychom měli na etapu zase dva.

Všechny Vás opět zdravím jménem celé posádky a jdu spát.

Míra Martinec

Výsledky v 10. etapě v kategorii kamionů:

1. Tchaguine (409 - Kamaz) 8h 44' 54"
2. Tomeček (411 - Tatra) +00' 29"
3. Loprais (410 - Tatra) +28' 17"
4. Sugawara (400 - Hino) +42' 42"
5. Reif (415 - MAN) +58' 25"

Průběžné pořadí po 10. etapě:

1. Tchaguine (409 - Kamaz) 34h 37' 16"
2. Tomeček (411 - Tatra) +1h 36' 54"
3. Loprais (408 - Tatra) +2h 06' 36"
4. Sugawara (400 - Hino) +3h 08' 46"
5. Reif (415 - MAN) +3h 52' 34"

Zdroj: www.dakar.com

Z. Nohavicová