Když se začne mluvit o Dakaru, většina lidí se začne zajímat o podrobnosti ze "života" týmu a rallye. Povzpomínala jsem tedy na několik nejčastějších otázek, které slýchám a položila je členům Letka Racing Teamu.
Nyní vám nabízím odpovědi Petra Vodáka, který se Dakaru účastní jako řidič doprovodného kamiónu Tatra.
Jak ses dostal ke spolupráci s Tomášem Tomečkem?
S Tomem se znám už od doby studií na VUT Brno, ale je-li zde myšlena spolupráce
v oblasti závodění, tak ta se datuje přibližně od února 1997, kdy jsme
začali s přípravou TATRY 805 na závod Transsylvania trophy 1997.
Jaké cizí jazyky ovládáš?
Domluvím se anglicky, snad ještě taky rusky a jsem schopen přežít určitou
dobu i ve francouzsky mluvící zemi (to znamená pozdravit, zeptat se na
cestu, objednat si v restauraci, ....)
Jak probíhá tvá komunikace s brazilskými kolegy?
Pro mně je nejvýhodnější komunikace v angličtině, ale různí lidé mají
různé jazykové znalosti nejen u nás v česku, ale i v našem týmu, což znamená,
že se někdy domlouváme vícejazyčně nebo i systémem ruce-nohy.
Vozíš s sebou na rallye nějaký talisman?
Talismanů mám několik, zmínil bych zde maličkou kovovou figurku slona,
kterou jsem dostal od mých rodičů a slouží jako přívěšek na klíčích od
TATRY. Je sice po všech těch útrapách celá potlučená a poohýbaná, ale
je to pořád slon.
Jaký byl tvůj nejhorší zážitek za dobu tvého působení na Dakaru?
V roce 2000, kdy jsem jel s Tomášem poprvé, jsme v cíli jedné speciální
etapy zjistili určité technické problémy. Protože byl dostatek času, tak
jme začali s opravami. Když jsme pomalu končili a začali balit, objevili
jsme ještě daleko závažnější problém, který musel být napraven. Po ukončení
opravy jsme zjistili, že na zbývající část spojovací etapy v délce asi
120 km máme čas asi 1 hodinu. No a na této spojovací etapě jsem zažil
takový závod, jaký už asi nikdy nezažiju. Jelo se po setmění, po prašných
cestách, se střídavě fungujícími a nefungujícími světlomety a elektropříslušenstvím
a v místním rušném provozu. Po příjezdu do cíle jsme zjistili překročení
limitu o pár minut a tím hrozící penalizaci.
A jaký byl naopak nejsilnější (nejhezčí) zážitek?
Příjemných zážitků je spousta, těžko bych je zde mohl vypočítat, ale navázal
bych na předchozí odpověď a dodal, že později pořadatelé celou etapu a
tím i všechny výsledky zrušili, takže to naše zavodění na spojovací etapě
bylo zbytečné.
Chtěl by sis vyzkoušet jet Dakar v osobním autě nebo na motorce?
Já dávám přednost náklaďáku. Osobní auto by možná taky šlo, ale jet DAKAR
na motorce by mi asi vlastní rozum nedovolil.
Vyměnil bys pro účast na Dakaru Tatrovku za jinou značku kamionu?
Pouze v případě, že by nebylo vyhnutí.
Co se ti líbilo víc, jet Dakar v závodní tatře nebo s asistenčním
vozem?
Měl jsem možnost vyzkoušet si obojí. Z praktického hlediska se ale dnes
do našeho závodního vozu nevejdu (nejsem totiž z nejmenších a v kabině
přibyl tunel, pod kterým je schovaný motor), takže podobné úvahy jsou
nyní bezpředmětné.
Máš v průběhu etap přehled o tom, co se zrovna děje na trase
(pokud třeba doprovodné kamiony zůstávají v bivaku, nebo naopak jedou
po jiné trase než soutěžící)?
Přehled o dění na trase prakticky není. Snad pouze, když zůstáváme v bivaku,
tak tam funguje systém zobrazování aktuálního pořadí soutěžících na jednotlivých
kontrolních bodech. Přiznám se ale, že to moc nesleduji, protože považuji
za účelnější připravit vůz na další etapy a odpočinout si.
Jak řešíte spánek na Dakaru a co je pro tebe pohodlnější?
Pro spánek jsou důležité dva předpoklady: místo a čas na něj. Takže pokud
je na spánek čas, tak místo se řeší podle okamžitých podmínek. Pokud jsme
v Evropě, tak spíme na hotelu, pokud jsme v Africe na severu, tak já mám
výhodu lehátka přímo v kabině. Ale jakmile to dovolí okolní teplota, spím
nejraději na střeše TATRY. Stany ale máme všichni, jenom se nám je nechce
pořád dokola stavět a balit.
Jak hodnotíš trasu závodu tak, jak ji zveřejnili pořadatelé
koncem listopadu?
Tak v prvé řadě vítám ten fakt, že došlo k zásadní změně trasy a byla
podstatně zkrácena evropská část soutěže (v Evropě šlo vlastně pouze o
přesuny na dlouhé vzdálenosti). Co se týká obtížnosti, lze předpokládat
více rychlých úseků s písčitým povrchem.
Jak probíhá tvá osobní příprava na Dakar?
Žádnou speciální osobní přípravu nepodstupuji, snažím se sportovat, aby
byla dobrá fyzická kondice, což se vždy v prosinci ověřuje u sportovního
lékaře, ale při tom sportu už si s blížícím se datem odjezdu dávám pozor,
abych si nezpůsobil nějaké zranění.
Jak hodnotíš letošní konkurenci v kategorii kamiónů?
Konkurence je stejně jako každý rok velmi silná a navíc se objevují i
v této kategorii nové nebo staronové tváře, které mohou překvapit i "tradiční"
účastníky.
Jak jsi ty osobně spokojen s letošní přípravou vozidel?
Dnes máme 11. prosince a máme za sebou 2x testování na Slovensku a řeší
se prakticky jenom drobnosti. I když je pořád co dělat, tak je to ale
bez nervů a v klidu.
Stihli jste vše v termínu, nebo by něco vyžadovalo ještě více
času?
Protože se na závodním voze provádí poměrně rozsáhlé inovační kroky, pro
úplnou spokojenost by bylo dobré jejich praktické ověření z hlediska životnosti.
Myslím si, že víme jak by to šlo udělat, kde by to šlo udělat, kolik to
znamená času, ale jsme limitováni tím, jaké jsou reálné možnosti. Vývoj
auta je totiž velmi náročná a drahá záležitost.
Už víš, kdo bude tvým spolujezdcem v asistenční Tatře?
O spolujezdci vím, že to opět bude nový člověk brazilské národnosti, jeho
jméno je Geraldo Lima.
Jaký bude letos Silvestr?
Letos bychom měli být na Silvestra v Marseille, a to ještě před začátkem
závodu, takže určitě nějaká alespoň symbolická oslava bude.
Nyní vám nabízím odpovědi Tomáše Tomečka. Ten byl jako obvykle velmi stručný.
Jaké cizí jazyky ovládáš?
Ruštinu, angličtinu a částečně francouzštinu.
Vozíš s sebou na rallye nějaký talisman?
Ano.
Jaký byl tvůj nejhorší zážitek za dobu tvého působení na Dakaru?
Přepadení naší Tatry u Taudeni v Mali v roce 1998.
A jaký byl naopak nejsilnější zážitek?
Vítězství v roce 1995.
Chtěl by sis vyzkoušet jet Dakar v osobním autě nebo na motorce?
Když už, tak spíše na motorce.
Vyměnil bys pro účast na Dakaru Tatrovku za jinou značku kamiónu?
Ne.
Jak řešíte spánek na Dakaru a co je pro tebe nejpohodlnější?
Nejlépe se mi spí na střeše nástavby.
Jak hodnotíš trasu závodu tak, jak ji zveřejnili pořadatelé
koncem listopadu?
Jsem na ni hodně zvědav. V Tunisku jsem ještě nebyl, takže uvidíme.
Jak probíhá tvá osobní příprava na Dakar?
Pravidelně večer venčím naše dva psy a pokud to počasí dovolí, běhám.
Jak hodnotíš letošní konkurenci v kategorii kamiónů?
Letos je velmi silná.
Změnily se nějak podmínky účasti na Dakaru?
Každým rokem se zdražuje, každým rokem se snažíme naši Tatrovku vylepšit.
Jak jsi ty osobně spokojen s letošní přípravou vozidel? Stihli
jste vše v termínu?
Jsem rád, a to především díky podpoře našich reklamních partnerů, že se
nám podařilo přestavět loňský vůz v termínu a ještě ho důkladně otestovat.
Jaký bude letos Silvestr?
Strávíme ho v Marseille.
A na závěr dotaz, který přišel nedávno do naší mailové schránky
vzkazy@tomastomecek.cz: Nebylo by vzhledem k předpisům lepší použít kabinu
(resp. koncepci) Tatry Jamal? Mám pocit, že by se i s motorem nad přední
nápravou dalo dosáhnout lepšího rozložení hmotnosti. A dále potom, že
se závodní auto asi přece jenom lépe řídí, pokud sedíte dva metry za přední
nápravou, než když sedíte metr před ní. Díky za odpověď.
Pohledem technika máte pravdu. My se musíme také ale řídit předpisy pro
stavbu soutěžních kamiónů. Takové vozidlo, jaké jste popsal lze vyrobit
a pro soutěž by bylo určitě vhodnější, ale nedalo by se zhomologovat,
protože se žádný takový typ nevyrábí a tím by bylo vlastně nepoužitelné.
My při konstrukci našich vozidel vycházíme ze sériových typů TATRA 4x4.
Nyní vám nabízím odpovědi novináře a mechanika Jaromíra Martince.
Jak ses dostal ke spolupráci s Tomášem
Tomečkem?
Před třemi lety mě ještě jako redaktora napadlo udělat v tehdejším továrním
týmu Tatry reportáž o tom, jak se z autoopravárenského hlediska (tak je
náš časopis tematicky směřován) připravují auta na Dakar. Od zástupce
společnosti, která nám dodává maziva, jsem se dozvěděl o tom, že Tom připravuje
auto a pojede Dakar. Tak jsem mu zavolal, jestli bychom se mohli taky
vidět. Tenkrát mě vůbec nechtěl vzít domů, kde na mrazu za neuvěřitelných
podmínek připravoval "hasičáka", takže jsme se sešli v Kopřivnici
v muzeu. Znovu jsme se viděli na jeho tiskovce před odjezdem a pak v létě,
kdy jsme společně připravili článek o tom, jak auto vypadá po Dakaru.
Další ročník se jel z Dakaru do Káhiry a Tom na tisovce před odjezdem
řekl, že povezou auta do Francie a pak se budou ještě vracet do republiky.
Tak jsem se ho zeptal, jestli můžu jet s nimi. Tom mě k mému velkému překvapení
ihned nominoval jako jednoho z řidičů, kteří se budou podílet na převozu
auta (takže moje první tatra, kterou jsem v životě řídil, byla dakarská
:-)). Během cesty jsme se poznali blíž - no a pak mi najednou na začátku
září zavolal a nabídl mi místo v posádce. Proč? To se budete muset zeptat
jeho, já jsem tomu dost dlouho sám nemohl uvěřit. Ale moc si toho vážím.
Jaké cizí jazyky ovládáš?
Domluvím se snad dobře anglicky, částečně německy, francouzsky a s Ruskými
závodníky jsme si taky ještě byli schopni popovídat. Jo, a teď, když jsme
byli testovat na Slovensku, tak jsem jim taky rozuměl…
Vozíš s sebou na rallye nějaký talisman?
Dostal jsem jich víc - mám takového putovního slona, kterého si s přáteli
půjčujeme vždycky, když někdo někam jede a musí ho přivézt zpátky. Pak
mám takového červeného medvídka, od kamaráda Aleše "psí známky",
prasátko pro štěstí. Většinu jsem dostal právě pro štěstí, tak je poctivě
vozím.
Jaký byl tvůj nejhorší zážitek za dobu tvého působení na Dakaru?
Byly dva a byly si dost podobné. Loni to byl okamžik, kdy jsme po 70 km
etapy z Er Rachidie do Ataru zjistili, že máme po skoku na duně z předchozího
dne ohnutou polonápravu a ukroucenou poloosu a tím pro nás závod končí.
A letos to bylo ve smyčkové etapě Tichit - Tichit, kdy se nám roztrhl
kříž homokinetického kloubu na pravém předním kole a v první chvíli to
vypadalo na totéž. Pak jsme se ale do závodu dokázali vrátit a poslední
dvě etapy vyhrát, což je vlastně odpověď na další otázku.
A jaký byl naopak nejsilnější (nejhezčí) zážitek?
Už jsem to uvedl v předchozí odpovědi. Ale jinak - pro mě je celý Dakar
velkým zážitkem. A nejen samotný závod - i možnost vidět Afriku, přírodu,
lidi. Je to příležitost, které si velice vážím.
Chtěl by sis vyzkoušet jet Dakar v osobním autě nebo na motorce?
Na motorce bych to nezkusil - nemám pro motorky moc cit a mám k nim respekt.
Ovšem hluboce obdivuji všechny, kdo na motorce jedou. My jsme v kabině
tři a i když za jízdy spolu prakticky nemluvíme, pořád je tu ten pocit,
že člověk není sám. V autě bych to docela zkusil, proč ne, ale náklaďák
se mi zdá nejzajímavější. A je škoda, že se kategorii kamionů věnuje dost
málo prostoru v médiích.
Vyměnil bys pro účast na Dakaru Tatrovku za jinou značku kamionu?
Tatra je pro takový typ soutěže díky své koncepci podvozku (nezávisle
výkyvné polonápravy) na Dakaru jednoznačně nejpohodlnější nákladní auto.
Vidíme to sami, když třeba předjíždíme na nerovnostech někoho s tuhými
nápravami. Ovšem loni jsme si s Tomem měli možnost sednout do Kamazu a
ten má třeba lépe řešenou přístrojovou desku a polohu volantu. Zkrátka
myslím, že by to bylo zajímavé a kdybych měl tu možnost, tak bych si třeba
právě Kamaz nebo DAF pro srovnání vyzkoušet chtěl.
Jak řešíte spánek na Dakaru a co je pro tebe pohodlnější?
Tom a já spíme ve spacácích na střeše našeho soutěžního auta. Je to pohodlnější
než na zemi, kde se práší. Je to jako když spíte "pod širákem".
Člověk si musí zvyknout, ale díky únavě se nám spí docela dobře. Když
letos začalo pršet, spali jsme na otevřených bočnicích Petrova auta. V
nadcházejícím ročníku ale budeme spát asi ve stanu, protože na severu
Afriky, kudy trasa hodně povede, je v noci poměrně zima. Loni byla v Er
Rachidii na severu Maroka ráno na střeše námraza a do toho se zas až tak
dobře nevstává.
Jak hodnotíš trasu závodu tak, jak ji zveřejnili pořadatelé
koncem listopadu?
Trasa letošního ročníku se mi moc líbí. Docela jsem záviděl klukům, že
rok před tím, než jsem já jel poprvé, podobnou trasu jeli (Dakar - Káhira).
Podívat se do Egypta je jeden z mých snů, takže si jej takto splním. Ale
pokud jde o samotnou trasu - bude to asi hodně těžké. Jak znám pořadatele,
tak za jejich nesmělými frázemi typu: "opravdoví závodníci si přijdou
na své" nebo "jedna z nejtěžších etap vůbec" se skrývá
asi opravdové "maso". Ale podmínky budeme mít všichni stejné,
takže se opravdu těším.
Jak probíhá tvá osobní příprava na Dakar?
Myslím, že teď v době příprav sportujeme všichni dost :-). Běháme okolo
auta, plaveme v tom až po uši :-)). No, je škoda, že se toho moc nedá
naspat dopředu… Myslím, že s fyzičkou nikdo z nás zas až takový problém
nemá. Já osobně sportuji rád, snažím se běhat a plavat, ale to snad přímo
nesouvisí s Dakarem. Kdyby si tak člověk mohl dopředu připravit sedací
partie - ty dostanou zabrat a chvíli trvá, než si člověk zvykne :-).
Jak hodnotíš letošní konkurenci v kategorii kamiónů?
Určitě bude dost "hustá". Za konkurenci musíme považovat každého,
kdo se postaví na start, ale pokud mám vzít jen tu špičku - Kamazy letos
prý pojedou dva, Dafy taky, pak samozřejmě Karel Loprais…. To samo o sobě
stačí, aby se jelo dost rychle a o čelní pozice se sváděly tuhé boje.
Jak jsi ty osobně spokojen s letošní přípravou vozidel? Stihli
jste vše v termínu, nebo by něco vyžadovalo ještě více času?
Já - tím, že pracuji v Praze a do Kopřivnice dojíždím jen na víkendy -
nejsem zas tak bezprostředně spjatý se všemi problémy, které jsou s přípravou
vozidel spojeny a které musí řešit denně Tom. Ale každopádně jsme letos
stihli všechno dříve, takže zbylo dost času na pořádné otestování obou
aut a celá příprava probíhá více v klidu. Takže jsem spokojený.
Jaký bude letos Silvestr?
No, vzhledem k tomu, že už brzo ráno 1. ledna startujeme, tak bude v Marseille
a asi poměrně klidný. Samozřejmě bude šampaňské, připijeme si, zavoláme
domů a pokud mám mluvit za sebe, tak já půjdu raději spát. Zažili jsme
něco podobného před dvěma lety v Paříži - měli jsme už ty poslední dny
před odjezdem dost práce, takže jsme byli utahaní. Navíc já osobně nemám
moc rád takové to povinné programové veselí na Silvestra.
Připravila: Zuzana Nohavicová